ZŠ Trnka Dobříš

Projekt - RITUÁL - ZÁŘÍ 2020

Adaptační týden - projekt RITUÁL, den 1.

Scházíme se v TRNCE po prázdninách, ale někteří z nás se neviděli skoro půl roku. Na dveřích naší třídy vidíme "6." A je to, jsme na druhém stupni. Co všechno máme za sebou? Co už jsme dokázali a zvládli? Jak nás doba v distanční výuce posunula a co všechno nás naučila? Půjde nám to spolu zase dobře? Je tu ještě bezpečno? Možná jsme do školy šli plni očekávání, možná plni obav. První a druhý den ve škole ale řadu z nich rozptýlil. 

Začínáme den a našlapujeme zlehka. Co když všichni zavřeme oči a někdo zmizí? Všimneme si, kdo z nás, šesťáků, chybí? Jak to asi vypadá, když v tiché poště nepředáváme sousedovi tiché slovo ale neobvyklou grimasu? A zvládneme si v kruhu postupně všichni předat peříčko, které si jen představujeme? Co když uletí přes plot? Nápadů máme spoustu. S imaginárním kýblem plným vody si pak už poradíme hravě. Hádejte, zvládl kýbl oběhnout kruh a dorazit plný? Kolik z nás bylo nakonec "mokrých"? 

A teď už vážně! Ve skupinkách se rozcházíme po stanovištích. Každé je sice jiné, přesto mají něco společného. Jako čtveřice či trojice řešíme, co ve svých životech naši rodiče či prarodiče označili za "životní mezník". Co pro ně znamenalo podstatnou změnu? Byla to svatba, narození dítěte nebo třeba první let letadlem? Další stanoviště nás vede k zamyšlení nad tím, co jsme zažili my, šesťáci. Každý jednotlivě představujeme fotky zachycující zásadní okamžiky našeho života. Máme toho už za sebou hodně. Narodili jsme se:), někdo z nás zažil křtiny, zvládli jsme nástup do školky, přechod na 1. stupeň, někdo vyhrál svůj první šachový turnaj..

A co lidská společnost? Jak se věnuje zásadním přechodům v životě člověka? Zase narážíme na velké cennosti lidstva - různorodost, odlišnost, touhu někam patřit a přitom jít dál. Sledujeme sestříhaná videa - třeba tanec Aboriginců, křest dítěte, poskakující kmen Masajů, první školní den čerstvých prvňáčků, promoci, pohřeb, maturitní zkoušku nebo člověka vychutnávajícího si svou kávu.. Některým nerozumíme, jiná jsou nám důvěrně známá. Jak je rozdělit, co mají společného? 

Poslední stanoviště je nakonec nejzábavnější. Podle jasného postupu a přesně definovaných pravidel se halíme do pláště, zapalujeme svíčku a obcházíme špalek. To celé krok po kroku a celá skupina synchronně. Proč takový obsah? Proč ta pravidla? 

Co tedy bude naším tématem? Jakého společného jmenovatele videí a dopoledních zážitků nacházíme? Napadají nás slova, přemýšlíme.. Důležitost. Přechod. Změna. Konec a začátek. Životní. Slavnostní oblečení. Píseň. Tanec. Obřad. Cyklus života. Opakování. Pravidelnost. Pravidla. Lidské chování v určitých situacích. Mezníky. Rytmus. Zvyky... JASNĚ! Tématem je "rituál"!!!! Ale jak ho k sobě vztáhnout? Nestojíme jako šestá třída na prahu něčeho nového? Aha! Máme za sebou uzavřené období I. stupně. A to už je něco. Před sebou máme nové výzvy II. stupně. Větší svobodu ruku v ruce s větší zodpovědností. 

V pátek večer nás čeká stvrzení naší změny, přechodu na II. stupeň, do dalšího velkého období našeho života. V rukou máme svůj vlastní přechodový rituál. Jak bude vypadat? Kdo tam bude? Bude ticho? Hudba? Bude na zahradě? Ve třídě? Jinde? Jak budeme oblečeni? Bude za světla nebo se svíčkou či ohněm? Je co rozmýšlet, na čem se domluvit, v čem udělat kompromis, dát prostor nápadům kamaráda a umět představit ten vlastní. Ve spolupráci ale nejsme začátečníci. Už nemusíme našlapovat zlehka. Teď je čas se do toho opřít! Držte nám palce. 

Adaptační týden - projekt RITUÁL, den 2.

Bum - bum - bumbum.. Bum - bum - bumbum.. "Hu - haaaa - hu. Hejáááá."

Ze školní zahrady se dnes po ránu ozývají opravdu překvapivé zvuky. Banda šesťáků prochází rytmickou ochutnávkou s "bubny". Takřka všechny rituály mají svůj rytmus, doprovází je zvuky či mají hudební doprovod. Pod vlivem kterého rytmu jsme všichni strávili nějaký ten čas na startu našich životů? Bum - bum. Bum - bum. Bum - bum.  Není těžké na to přijít. Co všechno dokáže parta kluků a holek s paličkami a kýblem? A jak to teprve může vypadat, když se přidají další nástroje a náčiní? Možná už nacházíme inspiraci pro náš vlastní páteční rituál. Nechme ale vše ještě uzrát. 

Nabízí se jedinečná šance k zamyšlení. Co chci, aby se z prvního stupně přeneslo na ten druhý? Co je cenné a je dobré v tom pokračovat? V čem mi bylo dobře? Do čeho mělo cenu investovat? Pro někoho je to kamarádství. Ale třeba i možnost nekamarádit se se všemi. Pro jiného svoboda, volnost a volitelnost. Čas pro dílnu psaní nebo výlety do Minoru. Návštěvy knihovny, přestávky a dobré obědy. Možnost dělat to, co mě baví, v čem vidím smysl. 

A s čím se naopak raději rozloučit? Zanechat minulosti, zavřít dveře a na druhý stupeň nepustit? Snažíme si uvědomit, v čem nám nebylo dobře. Sdílíme a přemýšlíme, jak symbolicky v rituálu udělat za těmito věcmi tlustou čáru. 

Dopoledne se nachyluje a my už soustředíme naši mysl na základní kostru rituálu. Pracujeme ve skupinách - kde se bude rituál odehrávat? Kdo bude nebo nebude pozván? Jak budeme oblečeni a v čem bude spočívat? Jak symbolicky vyjádříme loučení se starým a přijetí nového? Jak bude vypadat zvuk či hudba?Koncepty pomalu krystalizují. Nabíráme sílu na chutném obědě a přichází nejtěžší část. Své návrhy prezentujeme před ostatními skupinkami. Jdeme s kůží na trh. Přichází volba společné podoby - bude jednoduché se dohodnout? Ukrojíme ze svých požadavků a přijmeme hlas většiny? Mnohdy to stojí hodně sil. Domů však odcházíme už s jasnou představou.

"Jó a nezapomeňte přinést na zejtra ty zavařovačky, jo?" 

"Dva, tři pláště bych mohla stihnout ušít.."

"V kolik bude sraz?" 

Vše podstatné už víme, byla to fuška. A že jsme se do toho opravdu opřeli. 

Adaptační týden - projekt RITUÁL, den 3.

Scházíme se před školou, dnes však daleko v hojnějším počtu. Kromě nás, šesťáků, sedí v kruhu na zahradě ještě většina našich průvodců druhým stupněm. Ti mezi nás nepřicházejí s holýma rukama. Kromě svého jména nám každý z nich představuje nějakou věc - symbol předmětu, kterým nás v tomto školním roce bude provázet. Na dece pak mezi námi leží hromádka rozmanitých věcí - hlavolam, klíč, dýně, luk a šíp, Charta 77, trsátko, dvě dřevěné kuličky, zrcátko, zkamenělina, tiskařská barva, keramické srdce, kniha nebo pomyslný glóbus. Dokázali byste přiřadit předmět k vyučovacímu předmětu? My už ano, známe jejich symboliku a i tento vstup druhostupňových učitelů nám pomůže vypořádat se se symbolikou našeho přechodového rituálu.

Abychom se mohli začít poznávat a současně vyzkoušet pohybové možnosti a inspirace pro náš večer, pokračujeme společně rozcvičkou v improvizaci. Jak těžké bude sestavit z vlastních těl slovo "pejsek" nebo "koruna"? Poznáte, jaké další slovo jsme díky naší nápaditosti zvládli ztvárnit? A jaké to je být kartičkou živého pexesa? Když pak společně tvoříme živý jukebox, jsme si jistí, že první ledy mezi námi už definitivně roztály. 

Tak a je čas pustit se do intenzivní práce nad obsahem dnešního večera. Jednotlivé realizační týmy se rozcházejí, debatují a nacvičují. Je třeba řešit základní pilíře rituálu - hudbu/zvuk, pohyb, prostor a kostýmy. S velkou lehkostí a empatií se zástupci jednotlivých specializačních skupin domlouvají a přizpůsobují ostatním. Přichází čas na 1. zkoušku. Řešíme detaily a díry v programu. Na každou nacházíme záplatu. 

Po obědě se rozcházíme s detailní představou večera. Jsme unavení, ale spokojení. V pauze nabíráme síly na večerní generálku. 

A jak náš rituál nakonec dopadl? Jak přesně vypadal? Fotky našeho přechodového rituálu neuvidíte. Kromě toho, že jsme si přáli projít večerem bez přítomnosti rodičů nebo dalších svědků, tak jsme si také přáli, aby celý večer byl jenom náš. Nefotili jsme a nenatáčeli. Ani popisovat vám ho nebudeme. Byl to jedinečný večer. Chceme si ho zapamatovat takový, jaký byl a v následujícím školním roce svá tajemství předat další šesté třídě.

Tvoříme tak novou tradici.

A tvoření nás opravdu baví...