ZŠ Trnka Dobříš

Adapťák DEN ČTVRTÝ

Adaptační kurz Jizerské hory 2. - 6.9. 2019

Čtvrtek – den čtvrtý

 

Ranní snídaně je dneska v jiném složení. Museli jsme přidat další stůl, snídá s námi totiž všech pět dalších učitelů, kteří za námi do Jizerek přijeli a včera večer se dětem představili. Snídaně líně plyne a vzdušný prostor kolem jídelní tabule se plní útržky hovorů. Dětských i dospělých. Služba domyla nádobí, my dopíjíme poslední kafe a vyrážíme ven.

Zuzka připravila pro děti bingo. Jeho cílem je zjistit, který učitel odpovídá informacím v jednotlivých políčkách tabulky. Kdo má rád hory, kdo žil ve Vietnamu, kdo umí vyrobit kytaru, kdo se jako dítě bál, že mu jelen skočí do postele nebo kdo napsal knihu o rozhlednách už teď děti vědí. Všechny svoje objevy musely poctivě odběhat, protože učitelé se rozmístili na opravdu velkou louku. Hodně velkou louku.

Vaškova hra na záměnu identity jen doplnila obrázek o jednotlivých budoucích průvodcích na našem druhém stupni. Mraky nad hlavami začínají měnit hrozivě barvu z příjemné bílo šedé na nepříjemnou tmavě šedou. Z obav před deštěm se ukrýváme do chalupy. Mluvíme společně o našich očekáváních a obavách z následujícího roku. Přirozeně se tím dostáváme k pravidlům a dohodám, které chceme respektovat, abychom se mohli učit. Protože: „Když se necítím dobře, nemůžu se učit.“

Návštěva odjíždí a děti čeká poslední větší výprava. Výprava za pokladem. Jednotlivé skupiny celkem spolehlivě rozluštily šifru, díky které našly v mapě bod umístění pokladu. Vydávají se jej hledat. Území nalezeno, hrabání započato. Celkem jsme tu strávili hodinu. Na jejím konci děti poklad vyhrabaly a dozvěděly se, co je jeho obsahem. Určitě vám to doma sami a rádi řeknou. Možná ukáží.

Využíváme času před setměním a hrajeme hru Dobíjení baterek. Každý z nás dostane od všech ostatních vzkazy, které mu mohou „dobít baterky“, až se bude cítit špatně, nebo bude smutný, nebo mu něco nepůjde. Jsou zapečetěné a společně si je rozbalíme až doma ve stejný čas. Zajímalo by vás kdy? To neprozradíme.

Poslední večer – poslední oheň. Plameny prozařují okolí a zpěv plní zšeřelý prostor kolem nás. Poslední písně, předání diplomů, poslední marshmallony na ohni, poslední reflexní kolečko – za co v tomto týdnu jsme vděční – za nové kamarády, za výlety, za noční výstup na rozhlednu, za hry, za skvělou třídu….. Zatlačuju slzy dojetí. Nebo to byl dým, proč mám mokré oči?

„Strašně rychle to uběhlo.“

„Tohle jsem ještě nezažil.“

„Jano, mně se vůbec nechce domů.“

„Matyáši, mně taky ne.“

THE END

Thanks to:

Vašek a Vítek – sehraná vedoucovsko – muzikantská dvojice, organizátoři nejlepších her, profesionální povzbuzovači a ti, kdo se často smějí

Jarka – skvělá strážkyně kuchyně, nejlepší předčítačka příběhů na světě

Pavel, Zuzka, Fanča, Markéta, Jana D. – tajemní průvodci v kápích, ze kterých se vyklubali sympaťáci a neúnavní plnitelé dětských hlav vědomostmi a dětských srdcí vzájemným porozuměním, respektem a přijetím.

Jizerské hory se svými rozhlednami Královka a Slovanka – výborné kulisy pro zážitkový týden

Počasí – lepší být nemohlo