ZŠ Trnka Dobříš

Jeden den

Jak může vypadat takový jeden den učitelky v TRNCE během probíhající distanční výuky? Nahlédněte...

Světlo se vlamuje okny do naší ložnice už před šestou. Ještě chvilku musím vydržet, než se teplota vyšplhá alespoň na trochu přijatelnou hodnotu…. Nula nenula, povalovat se v posteli už mě nebaví. Snad to dneska zvládnu jen v mikině a legínách. Boty na nohy, hodinky na ruku, stáhnout vlasy a vybíhám. V lese datel léčí snad všechny stromy naráz. Tenhle zvuk poznám. Ty další nejsem schopna identifikovat. Ornitolog ze mne už nebude. Doma voňavá káva s jogurtem a rychle si dát dohromady poznámky k rannímu Meetu s dětmi. Potkávám se s Nelou, Filipem, Ondrou a Láďou. Muž odjíždí do práce a my zbylí se uchylujeme do jednotlivých místností s notebooky, repráky, kamerou a mikrofonem. Ještě, že máme tolik pokojů! A celkem tlusté zdi. Meet začíná. Děti se postupně připojují a já si uvědomuji, jak ráda je zase vidím. Jsem na ně moc pyšná. Tolik se toho už za dobu školy na dálku naučily! Pracovat v google classroomu, fotit, nahrávat, vkládat do elektronického prostředí…. Na online konferenci se pohybují jako profíci, jako by byly vědci a bylo pro ně samozřejmé se připojovat z celého světa na jedno setkání. Připadám si trochu jak v budoucnosti. Dozvídám se, že se více spolu setkávají on-line, nejen že hrají hry, ale i se spolu učí, pomáhají si s tím, co jeden umí a ten druhý ne! Každý zmiňuje, co mu tato doba přináší - více času s rodinou, s bráchama, uklizený pokoj, hraní na flétnu, čtení knížek, šití triček …. Jsem unešená, kolik si toho uvědomují.  

Dneska má službu Nela, takže přijdu k hotovému obědu. Užíváme si společný čas nad rizotem. Venku už se teplota blíží žitelné teplotě a já přesunuji svoji kancelář na terasu. Stříhám video pro děti na dějepis. Říkám si: Sem by se ještě hodilo podbarvení hudbou. Jsem ráda, že tohle jsem se naučila minulý týden. Doplnění zásob dneska absolvuji autem. Beru svoji originál designovou roušku (aspoň jedna je vypraná) a v obchodě probereme s paní prodavačkou situaci kolem škol. Doma tentokrát aktivituji mobil -  telefonáty s kolegy - co nás těší, co nás trápí, plánujeme společné čtení pro děti, radíme se, jak učit vzdáleně. Venkovní kancelář neudržela dostatek tepla, přesouvám se dovnitř. Otevírám maily, píšu dětem komentáře k odevzdaným pracem v classroomu a opět pociťuji velku hrdost na to, jak jsou samostatní. Beru si knížku do postele, přemýšlím…..